Skvělý pobyt na chatě
Letošní jaro jsme zahájili víkendovým pobytem na chatě pod Ondřejníkem. Vyjeli jsme dvě rodinky – 4. a 5. skupinka. Moc jsme se těšili a děti si již předem domluvily, co budou vařit, moc je to tam baví, neboť svým chutím meze nekladou. Hned po ubytování se největší jedlíci chytili přípravy večeře. Potom jsme hráli různé společenské hry – karty, aktivity, apod., kdo chtěl koukal na televizi, neboť co si budeme povídat někteří se bez ní neobejdou.
V sobotu bylo ošklivé počasí, pořád pršelo a to nás trochu potrápilo. Nic méně jsme si řekli, že to nevadí a uspořádali jsme si program dle toho. Dopoledne zabrala příprava oběda – gulášová polévka a zapečené těstoviny s brokolicí. Mňam, moc se Kuchaříkům povedla a musím říci, že tentokrát kuchyň ovládli hoši v čele se strejdou Heinzem. Všem moc chutnalo a snědlo se do poslední nudličky. Na děvčata pak zůstalo nádobí, a toho taky tedy bylo dosti.
Odpoledne proběhl odpočinek a nákup potravin na večeři a další den. Chata totiž byla z větší části obydlená hochy a těm na horách opravdu chutnalo.
I přes nepřízeň počasí se Matěj nechtěl vzdát grilování venku. Všichni se snažili pomoci a sbírali co nejsušší dříví. Dokonce Jirka s Nikolkou se rozhodli jít požádat o suché dříví, ale nepochodili. Matěj se nevzdával a zkoušel a zkoušel. Po nějaké době se však svého cíle musel vzdát a grilovali jsme masíčko na pánvičce na sporáku. Přesto však je potřeba pochválit, nebo vše si sám připravoval, kořenil a ugriloval.
Vypadá to, že jsme na chatě jen papkali, ale to je omyl, kdo nevařil, tak si relaxoval dle svých chutí – karty, hry povídání s tetami a strejdou, sledování filmů, kreslení, apod. Dokonce když malinko přestalo pršet, tak děti vyběhly s badmintonem.
No a v neděli nás probudilo krásné sluníčko (strejda ho měl prý objednané). Hned po snídani jsme sbalili svačinku a vyrazili nejprve na Ondřejník a pak na Skalku. Byl to nádherný výlet a děti ho zvládly úplně v pohodě. Jak jim pak chutnalo. A tak to má být.
Bohužel pak nastal úklid chaty, balení věcí a návrat zpět do domova. Některým se vůbec nechtělo, ale slíbili jsme si, že pojedeme zase. Neboť chata splnila i náš tajný plán, a to zlepšení kamarádství mezi dětmi a to nastalo. Nemohli jsme děti od sebe málem rozdělit, měli najednou tolik povídání a od neděle se scházejí a společně zpívají písničky, a to by se všichni divili, že né zahraniční, ale naše české, 80.léta.
Publikováno: 4.4.2017 | Autor: teta Zuzka