Bronzoví ve finále Sedmikvítku

Nastal den, kdy jsme se vypravili na dalekou cestu do Českých Budějovic, kde probíhalo finále Sedmikvítku – divadlo. Do tohoto finále jsme se probojovali již loni prostřednictvím oblastního kola, konaného v Kopřivnici, s pohádkou O neposlušných kůzlátkách…

Pečlivě připraveni (herecky J) jsme si nabalili zavazadla na celý víkend, zaujali místa v obou našich autech a vydali se na cestu. Měli jsme v plánu hned dva cíle – České Budějovice a již zmíněnou soutěž divadelních forem a následující den návštěvu Helenky v Býchorech. Helenka je naše kamarádka, která od nás před časem odešla.

Přestože cesta byla dlooouhá, zvládli jsme ji všichni na výbornou. Cestou jsme si zpívali, povídali, poznávali dopravní značení a také se občerstvovali na benzínových stanicích. Do divadla jsme přijeli až za tmy. Pořadatel nás velmi mile přivítal a přidělil nám „ložnici“ na následující dvě noci. Připravili jsme si karimatky a spacáky a po spršce jsme velmi rychle usnuli. Ráno, po vydatné snídani, nás již čekala divadelní prkna divadla U Kapličky. Po „zkoušce“ jsme se převlékli do kostýmů a šli se  kouknoutdo hlediště a podpořit jiné děti, které se také soutěže účastnily. Jelikož všude vládla pohodová nálada, veškerá tréma z nás spadla a my si „náš kus“, když na nás přišla řada, zahráli s velikou chutí a radostí. Ještě větší euforie nás zaplavila, když porota naše vystoupení ohodnotila 3. místem. Děti zářily štěstím a za dárečky a drobné upomínkové předměty byly vděčné.

První cíl byl dosažen a teď pokořit ještě ten druhý. A na to jsme se museli také dostatečně připravit – pořádně si protáhnout těla na další cestování autema také pořádně si odpočinout, načerpat sílu – vyspat se. Vypravili jsme se na obhlídku města. Procházeli jsme malebným prostředím řeky Vltavy
a užívali si nádherného slunného počasí. V malebné restauraci jsme si pak pochutnali na skvělé večeři, a jelikož už zase byl večer, šli jsme zalehnout a na zítřejší návštěvu se vyspinkat.

Ráno, po snídani, jsme sbalili spacáky a věci, rozloučili se a vyrazili směr Býchory a Helenka. Ta se nemohla dočkat a již cestou nám několikrát volala, kdy už dojedeme. Po necelých třech hodinách jsme dorazili do DD se školou Býchory. Hela nás vřele přivítala, ukázala nám celý domov i jejich farmu, kde chovají koně, osla, kozu, králíky,… Poté nás provedla i po vesničce a chvíli jsme si i pohráli na místním hřišti. Na konci návštěvy nás pohostila vlastnoručně připraveným koláčem a my se plni dojmů museli rozloučit, jelikož nás čekala ještě dlouhá cesta domů. Se slzičkami se Helenka loučila, ale přislíbili jsme si v budoucnu další setkání.

Takže po splnění i druhého cíle se vydáváme zpět k našemu domovu. Přestože již na všech byla znát únava, byla cesta příjemná. Opět jsme si povídali a zpívali, někteří i zdřímli. A jakkoliv byl výlet super, všichni se těšili zpět domů na své kamarády, tety, …postýlky, …